Komunikace
Člověk může správně hovořit a vystupovat, může dokonale ovládat svůj hlas, pohyby, gesta a díky tomu prosadit svůj názor, přesvědčit druhé a získat je na svou stranu. A přesto se mu v komunikaci nemusí dařit. Je to tím, že čím více je člověk opěvován svým okolím, tím více roste jeho superego, tím více je zahleděn sám do sebe a bohužel tím více ztrácí nezbytnou komunikační vlastnost, kterou je schopnost vnímat druhé. Schopnost vnímat druhé znamená alespoň na chvíli zapomenout na své přání i potřeby a zamyslet se nad tím, co je pro druhého důležité, co je pro druhého hodnotou. Pochopit, co je pro druhého důležité, co je pro druhého hodnotou však vyžaduje schopnost umět se ponořit do světa druhého, pochopit jeho radosti, bolesti, přání a touhy, tedy schopnost být druhým. Schopnost být druhým je umění měnit se, a přitom zůstávat sebou samým. Je to schopnost vžít a vcítit se do druhého, pochopit příčiny jeho jednání, dívat se na svět jeho očima. Pochopení druhého umožňuje pak člověku korigovat své chování tak, aby mu partner rozuměl, a přijmout roli, kterou od něho partner očekává. Schopnost vnímat druhé a být druhým jsou nezbytnými předpoklady efektivní komunikace – fenoménem komunikace. Úspěšní manažeři jsou si vědomi, že schopnost vnímat spolupracovníka a vcítit se do něj není pouze fenoménem komunikace, ale i jedním ze základních kamenů správné a účinné motivace (motivace odpovídající potřebám i očekávání pracovníků).
